|
|
Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany
Balharová, Gabriela ; Menšík, Miroslav (oponent) ; Kremlička, Antonín (vedoucí práce)
Téma mé bakalářské práce je Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. V úvodu se zabývám krizovou situací a obecnou charakteristikou Jaderné elektrárny Dukovany. Následuje popis radiační havárie, co nám při této havárii hrozí a jak se máme při jejím vzniku chovat. Následující části jsou vyhrazeny pro vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Dukovany, evakuaci obyvatelstva a jeho náhradní i dlouhodobé ubytování. Soustředím se na otázku: „Co s evakuovanými obyvateli dělat dál, jak je zabezpečit?“. Jaké povinnosti mají starostové příjmových a evakuovaných obcí. Samozřejmě zde nechybí ani legislativní vymezení. Poslední kapitola je věnována mému návrhu, jak otázky spojené s přesídlením obyvatelstva řešit. V závěru bakalářské práce je souhrn poznatků, které jsem při zpracování práce získala.
|
|
|
Havárie jaderných elektráren a jejich dopady
BOROVKA, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou havárii Jaderných elektráren. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy pro jadernou energetiku. Následně je popsán reaktor a typy používaných reaktorů. Dále jsou rozebrány bezpečnostní systémy pro jadernou energetiku a jsou uvedeny příklady využívaných systémů. Byla popsána i jaderná elek-trárna Temelín, z důvodu následného porovnání. Poté se problematika ubírá k popisu třech závažných havárii. Konkrétně se jedná o havárie v Černobylské jaderné elektrárně, Fukušimské jaderné elektrárně a jaderné elektrárně na ostrově Three Mile Island. V následujících kapitolách byla provedena komparace jednotlivých popisovaných havárii s jadernou elektrárnou Temelín. Pro Černobylskou havárii komparace spočívá v porovnání biologického štítu s kontejnmentem, xenonové otravy a kladného dutinové-ho koeficientu, regulačních tyčí, záložních typů napájení a závěrem je zanalyzován vý-buch při havárii. Pro komparaci s Fukušimskou havárii je poukázáno na riziko živelných pohrom na území, kde se nachází jaderná elektrárna Temelín, byla provedena analýza vodních ploch v blízkosti jaderné elektrárny. S Fukušimskou havárii jsou popsány rozdí-ly v stavbách kontejnmentu a rizika spojená s havárii. Dále byla provedena komparace havárie na ostrově Three Mile Island s havárii v jaderné elektrárně Rovno, jelikož se jed-nalo o stejný druh havárie s jinými výsledky. Poté bylo provedeno porovnání v měření hladiny vody v reaktoru a popsán postup, jakým způsobem se měří hladina vody pro reaktor typu VVER-1000/V320.
|
|
|
Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek
ŠÁROVÁ, Romana
Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.
|
|
|
Jaderné havárie a následná opatření ochrany obyvatelstva
SVITÁK, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou obyvatelstva a následnými opatřeními při radiační mimořádné události. Při porovnání dvou největších jaderných havárií (Černobyl a Fukušima) byla zjištěna velká podobnost nejen v zavádění ochranných opatření, ale i v chybách, kterých se odpovědné orgány dopustily. Na základě porovnání těchto událostí jsme mohli odpovědět na otázku, jak se lišil přístup k ochraně obyvatelstva v bipolárním rozdělení světa z pohledu "východního", který je zastoupen bývalým SSSR a pohledem "západního" reprezentovaným Japonskem. Výslednou analýzou bylo potvrzeno, že jak v případě SSSR, tak Japonska se tento přístup lišil pouze ve zdroji pravděpodobného rizika, kterému byla kladena pozornost větší než ostatním rizikům. V případě porovnání opatření ochrany obyvatelstva ČR, která jsou uvedena v havarijních plánech, s opatřeními, která jsou zaváděna ve světě v případě RMU jsme došli k závěru, že opatření ČR jsou na stejné úrovni a dají se považovat za světový standard. Pro podpoření výsledných tvrzení byla opatření zaváděná při RMU ve Fukušimě porovnána s opatřeními během havarijního cvičení Zóna 2015 na JE Temelín. Nedílnou součástí je zhodnocení úrovně informovanosti obyvatelstva ČR v oblasti ochrany obyvatelstva. Analýzou výsledků doplňkového dotazníkového šetření bylo potvrzeno tvrzení o nízké úrovni informovanosti obyvatel a proto se práce zaměřila i na nutnost zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou navržena opatření, pomocí kterých by byla úroveň informovanosti zvýšena na požadovanou úroveň.
|
|
|
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii
Juranová, Eva ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent) ; Světlík, Ivo (oponent)
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii Ing. Eva Juranová Školitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc. Abstrakt Tato práce je věnována studiu chování radioaktivních látek, uvolněných do hydrosféry řeky Vltavy a následně i Labe při těžké havárii jaderné elektrárny Temelín. Je posouzen způsob hodnocení pozaďových hodnot umělých radionuklidů v povrchové vodě - reziduální kontaminace po havárii v Černobylu a po atmosférických testech jaderných zbraní. Protože je migrace kontaminace umělými radionuklidy ve vodním toku ovlivněna především jejich schopností sorbovat se na pevnou složku hydrosféry, byla sledována a vyhodnocována sorpce jednotlivých zástupců umělých radionuklidů na dnové sedimenty a nerozpuštěné látky ve vodním sloupci v několika lokalitách podél toku Vltavy a navazujícího toku Labe. Dále byla posouzena možnost využít tritia, které je za běžného provozu vypouštěno elektrárnou Temelín, jako stopovací látky pro účely modelování šíření znečištění.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Kraje Vysočina o havárii jaderné elektrárny Černobyl
ROYIK, Tetyana
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii v Černobylu v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o této havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: Více než 2/3 všech oslovených obyvatel v rámci Kraje Vysočina bude mít v dotazníkovém šetření týkajícím se znalostí o jaderné havárii v Černobylu více než 60 % odpovědí správných a H2: Obyvatelé starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti o jaderné havárii v Černobylu než obyvatelé mladší 45 let. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Sestavený dotazník obsahoval 15 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 66 %. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli celkem v 61 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 71 % správně. Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii Černobyl v Kraji Vysočina. Získané výsledky diplomové práce mohou být využity například orgány krizového řízení týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením, a to jak v souvislosti s přípravou na tyto situace, tak i se zaměřením na preventivní výchovnou činnost.
|
|
|
Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany
Balharová, Gabriela ; Menšík, Miroslav (oponent) ; Kremlička, Antonín (vedoucí práce)
Téma mé bakalářské práce je Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. V úvodu se zabývám krizovou situací a obecnou charakteristikou Jaderné elektrárny Dukovany. Následuje popis radiační havárie, co nám při této havárii hrozí a jak se máme při jejím vzniku chovat. Následující části jsou vyhrazeny pro vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Dukovany, evakuaci obyvatelstva a jeho náhradní i dlouhodobé ubytování. Soustředím se na otázku: „Co s evakuovanými obyvateli dělat dál, jak je zabezpečit?“. Jaké povinnosti mají starostové příjmových a evakuovaných obcí. Samozřejmě zde nechybí ani legislativní vymezení. Poslední kapitola je věnována mému návrhu, jak otázky spojené s přesídlením obyvatelstva řešit. V závěru bakalářské práce je souhrn poznatků, které jsem při zpracování práce získala.
|
|
|
Znalosti obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl.
JAROŠ, Luboš
Havárie jaderné elektrárny Černobyl je doposud považována za největší tragickou událostí v historii jaderné energetiky. Po výbuchu jaderného reaktoru se do ovzduší uvolnilo velké množství radioaktivních látek, které v podobě radioaktivního mraku zasáhly i území bývalé ČSSR. Na nastalou situaci stranické a státní orgány reagovali zřízením vládní havarijní komise, která pod tehdejším politickým tlakem ve svých vyjádření úmyslně usměrňovala informace obyvatelstvu o rizicích a důsledcích havárie na československou populaci. Selhání režimu navodilo nejen krizi nedůvěry obyvatelstva v oficiální informační zdroje a média, ale i rostoucí snahu dobrat se informací i z neoficiálních a z hlediska režimu ilegálních zdrojů. Černobylská tragédie zaznamenala ještě jeden důležitý fakt, kterým se stala nedůvěra k jaderné energetice. A právě dostavba a spuštění jaderné elektrárny Temelín vyvolala další vlnu zájmu o informace týkající se černobylské havárie. Jak rozsáhlé a jak objektivní znalosti mají obyvatelé ČR o radiačních rizicích vyplívajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl v současné době jsem se rozhodl ověřit ve své diplomové práci. Dané téma jsem zpracoval pomocí dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a souhrnných zpráv vydaných institucemi, které se danou problematikou zabývají. Jedná se především o Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Státní úřad radiační ochrany. V úvodní části předkládám přehled jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a uvádím přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobené radiačním ozářením. V další části se věnuji černobylské havárii, kde popisuji průběh celého experimentu, který vedl ke vzniku havárie a dále vlastnostmi a šířením uniklých radioaktivních látek po výbuchu reaktoru. V této části též uvádím výsledky dlouhodobých studií zabývající se havárií způsobených zdravotních následků u zasažených obyvatel. Poslední kapitola v teoretické části zahrnuje dopady havárie elektrárny Černobyl na území České republiky Zjištění stavu informovanosti obyvatel České republiky o radiačních rizicích vyplívajících z jaderné havárie Černobyl jsem provedl formou dotazníkového šetření při kterém bylo osloveno celkem 200 respondentů. Pro podrobnější průzkum jsem obyvatele ČR dále rozdělil na dvě skupiny. První skupina byla složena z obyvatel žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín, kteří tvoří polovinu z oslovených a druhou skupinu tvořili obyvatelé žijící v oblastech mimo zónu havarijního plánování. Odpovědi respondentů k jednotlivým odpovědím jsem vyhodnotil a sestavil do tabulek. U každé otázky jsem provedl procentuální vyhodnocení správných a špatných odpovědí, výpočet celkového průměru získaných bodů a celkové procentuální úspěšnosti. Vyhodnocení znalostí u všech obyvatel ČR jsem provedl na základě hodnot celkového průměru získaných bodů a procentuální úspěšnosti. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2- testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření, mohu bez obav prohlásit, že znalosti u obyvatelstva ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl jsou na dobré úrovni. Výsledky též prokázaly, že u obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín jsou větší znalosti o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v Černobylu, než u obyvatel žijících ve zbylé části České republiky. Na závěr lze konstatovat, že všechny předem určené cíle se podařilo úspěšně splnit a výsledky dotazníkového šetření potvrdily obě zadané hypotézy.
|
|
| |
|
|
Úkoly a opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností při úniku radioaktivních látek
NÁZROVÁ, Lucie
Problematika ohrožení radioaktivními látkami je velmi málo publikována. Přitom může představovat velmi vysoké riziko s nevratnými následky jak pro člověka, tak pro prostředí, ve kterém žije. I přes pravidelné kontroly zdrojů radioaktivního záření a zpracování problematiky v havarijních plánech, nelze zcela vyloučit možnost ohrožení obyvatel radioaktivními látkami, například poruchami technologií, nezodpovědností člověka, kriminálními činy, ale zejména v souvislosti terorismem, a ani použití jaderných zbraní k vojenským, či politickým cílům nelze opominout. Základem pro realistické vyhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivních látek a možným ohrožením obyvatel radioaktivními látkami není pravděpodobnost vzniku takové události, ale především její možné následky. Je to z toho důvodu, že sice pravděpodobnost vzniku radiační nehody, radiační události je v České republice velmi malá, ale případné následky mohou být pro řadu obyvatel nevratné. A to je důvod, proč je nutné se problematikou ohrožení obyvatel radioaktivními látkami zabývat.
|
host ::
RSS.